Osobní auta - Poradna, Diskuse, Zkušenosti 

Dobrý den, zrovna dělám autoškolu a měla jsem první jízdy. Rozjíždění a řazení už trochu chápu a docela mi to i jde. Mám ale strach z parkování a z couvání. Zatím mi to instruktor jen ukazoval, sama jsem to nezkoušela. Taky nám pouštěl ve třídě video na toto téma. Čím víc se to ale blíží, tak jsem z toho víc nervózní. Jak se mám správně naučit parkovat a couvat? Děkuji.

Existuje několik druhů parkování. Někdy stačí do místa jen zajet a potom vycouvat (parkování pod úhlem). U jiných typů (podélné parkování) se do místa musí člověk nasoukat. A to opakovanou jízdou vpřed a couváním, to už může být složitější.

Parkování pod úhlem je nejjednodušší. Přijedete ze směru, ke kterému je to parkovací místo natočeno. A jednoduše do něj vjedete jako do zatáčky. Akorát si musíte dát pozor, aby jste autem byla daleko od aut na stranách - aby zatáčka mohla být plynulá. Klidně si i můžete trochu najet do protějšího pruhu, aby jste měla více místa. Vyjedete prostým couváním.

Kolmé parkování je v podstatě to samé, akorát je zatáčka více ostrá. Tady bych si opravdu najel do protějšího pruhu, aby jsem měl dost místa.

Podélné parkování je nejtěžší. Nejdříve se vyrovnejte s auty, které již v řadě stojí. A následně to místo o cca půl auta přejeďte. Takže přední část již bude v úrovni, kde stojí zadní část auta před vámi. A následně do toho místa nacouvejte (takže vám bude předek stále trčet do cesty), ale zadek už bude v parkovacím místu. Pro zarovnání se s ostatními auty už musíte jen popojíždět dopředu a dozadu a pokaždé natočit kola ve správném směru.

Celé parkování a couvání je jen o tom, že víte jak veliké je vaše auto. Musíte se naučit z pohledu řidiče poznat, kam až sahá přední nárazník a zadní nárazník. A rovněž jak je auto široké a do jaké mezery se vejdete. Zvlášť na zadní nárazník z pozice řidiče nevidíte, takže se to podle pohledu do zadního okna musíte naučit poznávat poslepu. Nejlepší je si zajet na prázdné parkoviště. Potom si můžete opakovaně zkoušet zadní nárazník zarovnat s nějakou čárou na zemi a pokaždé vystoupit a zkontrolovat si, jak jste byla přesná. Po pár pokusech to dostanete do oka a parkování nebo couvání bude hračka. Toto se musí naučit každý řidič u každého auta.

I když si já koupím nové auto, tak se nejdřív budu muset naučit odhadnout vzdálenosti u něj... . Vy si to nejspíš budete zkoušet na nějakém rodinném autě...a když potom sednete do auta v autoškole, tak to bude úplně jiné. Ale instruktor vám určitě dá čas, aby jste se naučila rozpoznávat vzdálenosti v jeho autě.

Couvání a parkování je jenom o cviku. Vy už umíte jet autem dopředu po rovné silnici. A couvání nebo parkování je pro vás stresující z toho důvodu, že při něm musíte neustále měnit stupně, točit volantem, popojíždět dopředu a dozadu. A to se nenaučíte nijak jinak, než že to budete neustále zkoušet a opakovat. Vezměte si auto na nějakou odlehlejší plochu a pořád dokola popojíždějte dopředu, dozadu a snažte se při tom i navádět auto na nějaké místo. Nejdřív to bude velice složité a při neustálých změnách směru a řazení vám bude auto poskakovat, zhasínat nebo se rychle rozjíždět. Po nějakém čase se vám to v hlavě ale zautomatizuje. A když potom budete chtít popojet dopředu, tak vám nohy samy zmáčknou spojku, ruka sama zařadí rychlost a celé popojetí se v podstatě udělá samo. Například když se sám rozjíždím nebo řadím, tak si v mysli neopakuji žádnou básničku, že nejdříve musím uvolnit plyn nebo sešlápnout spojku. Mám to už tak zažité, že všechno provedu podvědomě a ani na to nemyslím. Takže cvičit, cvičit a cvičit. A nemít z řízení strach. Každá chyba je důkazem, že se pokoušíte o něco nového. A řízení pro vás brzo nebude nic nové. Takže i chyby odejdou. :)

Ahoj, nás instruktor v autoškole vzal na parkoviště před obchodním centrem a tam jsme se to celou hodinu učili. A dokonce nás z toho pak i zkoušel komisař. Takže couvání a parkování by jsi se měla na 100% naučit s tvým instruktorem.

Mám za sebou další jízdy a je to přesně jak říkáte, možná ještě jednodušší. Kolmé parkování a parkování pod úhlem je naprostá hračka. Jenom zajedu do místa a potom z něj vycouvám. Na tom nic není. Podélné parkování je dost složité, protože jsem u něho musela neustále řadit ze zpátečky na jedničku a točit volantem. Nejhorší je, že nikdy nevím jak natočit kola. Někdy si myslím, že je mám natočené správně a že do místa krásně zajedu, ale auto se najednou rozjede úplně opačně a já zjistím, že jsem měla kola natočené špatně. Toto mi dělá veliký problém.

Instruktor mi říkal, že si mám zkusit představovat volant, točit si s ním a představovat si, jak auto zareaguje. A že bych si to měla takto cvičit každý den, abych si to zafixovala v paměti. A při parkování nad tím nemusela přemýšlet. Uvidím. Díky.

A to jste ještě nezkoušela couvat s přívěsným vozíkem. To je teprve lahůdka, protože se chová úplně opačně, než celé vaše auto. Buďte ráda, že sedíte jen v osobním autě, velmi snadné.

Ahoj, pokud zajíždíš do parkovacího místa, tak do něj vždy zacouvej. Vždy zacouvej, i když tě bude lákat do něj zajet předkem a nic neřešit. Protože když budeš vyjíždět, tak musíš vidět na cestu - jestli něco nejede! A bez někoho, kdo by ti ukazoval, je nebezpečné z toho místa jen tak naslepo vycouvat. Toto jsem se naučila, když jsem měla skoro-nehodu při právě takovém couvání naslepo.

Taky by jsem ti nedoporučovala při couvání používat zpětné zrcátka. Raději otoč hlavu a dívej se kam jedeš. Zpětné zrcátka strašně moc zkreslují a neodhadneš z nich vzdálenosti. Nepoznáš, jak daleko jsi od konce parkovacího místa. A i velmi zkreslí šířku tvého auta, příp. šířku parkoviště.